Získali jsme ocenění hotel roku 2022 v kategorii WELLNESS HOTELŮ.

Historie hotelu

Foto konec 19 století, náš „hotel“ je druhý dům zleva
Ve středověku zde procházela prachatická větev Zlaté stezky – obchodní cesta ze Salcburku a Pasova přes Bischofsreut na Volary a do Prachatic. Název osady pravděpodobně pochází již z této doby, kdy se zde soumaři (vodiči nákladních zvířat) putující po Zlaté stezce zastavovali na odpočinek a napájeli dobytek a koně z koryt – trub, žlabů nebo-li žlebů – z toho pocházely dřívější názvy osady České Trouby, České Žlaby nebo německý název Böhmisch Röhren.

Osada byla založena až roku 1709 českokrumlovským vévodou jako správní obec oblasti a také kvůli zastavení rozpínavosti pasovského biskupství, které v té době ještě nebylo součástí Německa a jehož území sahalo a bylo osídleno až k hraničnímu Mechovému potoku. A tak hrozilo, že pasovští si začnou nárokovat i pusté území Českých Žlebů. Z této doby pochází i náš hotel, který byl postaven při založení osady jako horský statek s ubytováním a hostincem v letech 1710-1712 a je jediný dochovaný dům z této první výstavby 14 domů a zároveň je nejstarším domem na tzv. horní Šumavě. Rekonstrukce na hotel, která proběhla v letech 2014-2017, ponechala budově původní podobu a mnoho historických prvků.

Největší rozkvět, ale i největší tragédii zaznamenala tato nejvýše položená osada jižní části Národního parku Šumava v minulém století. Ve třicátých letech minulého století zde bydlelo přes 1300 obyvatel převážně německé národnosti. Byly zde čtyři hostince, pět hotelů, pět obchodů se smíšeným zbožím, pošta s telefonem a telegrafem, finanční stráž, lékař a desítky živnostníků a řemeslníků. Po Mnichovské dohodě z roku 1938 zde zůstali už jen obyvatelé německé národnosti. Po druhé světové válce došlo k odsunu obyvatel německé národnosti, a jelikož je to z Českých Žlebů „jen pár kroků“ do Bavorska, nepřálo osadě ani období poválečné. Kousek za osadou vyrostla železná opona (cca 100m nad hotelem) a tudíž dosídlení pohraničí se zde prakticky nekonalo.

Na místním hřbitově byl pochován jeden z legendárních převaděčů/agentů CIA Bohumil Hasil, bratr ještě slavnějšího Josefa. V poválečných letech byla zrušena pošta a v roce 1967 byl zbořen barokní kostel sv. Anny a postupně i většina domů. Ve dříve správní obci, dnes osadě, spadající pod obec Stožec, žijí dnes už jen tři desítky obyvatel. Dle dokumentů z konce 70-let vyplývá, že náš dům přežil demolici jen zázrakem.

Z historických pramenů vybral a sepsal
Josef Přib – majitel od roku 1986 a realizátor rekonstrukce